Velikonoce - práce žáků

Všechny práce žáků, které nám zaslali najdete níže. Úvodní obrázek je od Adély Ratkovské.

Velikonoční básničky 7. A:

Překrásné svátky jara

Já ti přeju, hošíčku,
hodně vajec v košíčku.
Hodně štěstí, hodně lásky
nevycházej bez pomlázky.
Ať s holkami se ti daří,
všechny jenom štěstím září.
A domů si toho přineseš,
kolik jenom uneseš.

Více na: Velikonoční_básničky_od_7._A.docx

5. C vytvořila speciální vydání školních novin:

Celé vydání naleznete zde: Velikonoce_V._C.docx

Kamila Čvančarová z 9. A se podělila o to, jak vypadají Velikonoce ve Španělsku:

Španělské Velikonoce vypadají úplně jinak než jsme zvyklí my, tady v České republice. Je to hlavně tím, že Španělé považují tento svátek za nejdůležitější svátek roku. Pomlázky tady však nehledejte. Velikonoce každoročně začínají zahájením velkých průvodů a karnevalů již v únoru. Ulice měst pulzují náporem turistů, kteří sem přijeli za zábavou. Lidé oslavují především konec zimy a připravují se na začínající pust. Volí se král a královna karnevalu, všude hraje hudba, tančí se a všichni se baví. Na samotné Velikonoce se vaří tradiční pokrmy a konají se různé obřady. Peče se třeba tradiční pletenec, ve kterém najdeme vejce vařená natvrdo a uvnitř schovanou figurku Ježíška, Marie nebo Josefa. Obchody jsou sice zavřené, ale pekárny a restaurace mají výjimku. Na tradičním svátečním stole najdeme kromě sladkého, hlavně ryby, luštěniny a zeleninu. Duchovní obřady se liší podle toho, kde se nacházíte. Na severu Pyrenejského poloostrova se oslavy nesou ve vážném až tragickém duchu. Oproti tomu na jihu je to o něco veselejší, oslavuje se zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V obou případech se ale ženy oblíkají do tradičních černých šatů se zdobnou pokrývkou hlavy, tím dávají najevo své pochopení pro bolest Panny Marie při ukřižování Ježíše. Největší oslavy tzv. Svatého týdne probíhají tradičně ve městě Seville.

Vendula Hromádková z 9. A napsala o svém pohledu na Velikonoce:

Velikonoce jsou svátek, kdy je zvykem, že se chodí řehtat, děvčata dělají kraslice, někdo peče i perníčky, dělá se nádivka a podobně. Chlapci zase chodí s pomlázkami, říkají různé koledy, aby si vysloužili vajíčko a pentličku na pomlázku a ti, kterým už bylo osmnáct třeba i panáčka. Ovšem aby z toho vyšli bez úhony, tak to musí všechno stihnout v dopoledních hodinách, protože když ne, tak by také mohli skončit mokří od hlavy až k patě.
U nás doma jsme vždycky s mamkou malovaly vajíčka, pekly beránky, perníčky, nádivku a moc nás to bavilo. Mě osobně nejvíce bavilo zdobit perníčky a hlavně ujídat, no to mi tedy vydrželo do teď. Takže si určitě dokážete představit, jak to vypadalo, když jsem u toho byla chvíli sama, ale tak ochutnávat se přeci musí, aby se vědělo, jestli se to vůbec dá jíst.
Takže já mám tento svátek moc ráda, sice musím pokaždé brzy ráno vstávat, ale potom jsem vždycky ráda, že se k tomu dokopu, protože to pak opravdu stojí za to.

Žákyně z 6. B Renata Serhejeva a Anastasiya Traksler poslaly recept na velikonoční ukrajinskou pochoutku:

V teplém mléce rozpustíme droždí, přidáme máslo, žloutky, sůl, cukr a 120g mouky. Vše dobře promícháme a necháme kynout půl hodiny... celý recept najdete zde:

Pascha.odt